Drátkování

va Czyžová – Drátované nápady

Publikace nabízí nové motivy, které díky podrobným fotografiím a přehledným návodům zvládnou všichni, kteří ovládají alespoň základy drátenictví; na své si přijdou i pokročilí dráteníci, kterým nabídne moderní pojetí řemesla a kombinaci drátu se sklem a dalšími materiály. Kniha je sestavena třemi autorkami, které do zpracovávaných témat vkládají každá svůj charakteristický rukopis. V jediné publikaci tak může čtenář porovnat různý přístup a možnosti, které drát nabízí. Kniha osloví nejen zájemce o moderní řemeslo a hobby techniky, může být přínosnou inspirací i pro učitele nebo vedoucí volnočasových aktivit. Každý může postupovat s nabývající zručností od nejjednodušších projektů pro začátečníky až po náročné prostorové objekty.

rok vydání: 2011

počet stran: 64
Monika Jankůj – Drátování tradičně i netradičně

Po velmi úspěšné knize Drátovaný rok od stejné autorky držíte v ruce publikaci plnou nových nápadů. Tentokrát si kromě „klasického“ drátování vyzkoušíte také výtvarné techniky původně určené pro jiné materiály – například krosienky či košíkaření. Ve 23 nápadech a několika bonusech navíc budete kombinovat třeba s keramikou, papírem či korálky. Pod vedením zkušené autorky a lektorky si vyrobíte šperky a dekorační i praktické předměty, jako je náhrdelník, prsten, piknikové vidličky, skleničky s originálním ouškem, košíky, ozdobné zrcadlo nebo láhev s obrázkovým motivem.

rok vydání: duben 2009
Alena Samohýlová, Alena Vondrušková – Drátované šperky

Další díl edice Šikovné ruce přináší kolekci unikátních rukodělných šperků, vyrobených drátenickými technikami. Jsou nejen velmi elegantní a originální, ale skvěle zapadají i do současných módních trendů. Hodí se ke stylu etno, inspirovanému tvorbou přírodních národů a tradičních řemesel z celého světa, právě tak jako k historickým reminiscencím. Zároveň jsou vhodným doplňkem i ke zcela modernímu stylu odívání. Jejich tvorbu zvládne podle této publikace i začátečník, zkušenější dráteníci se mohou nechat jen inspirovat a vytvářet vlastní modely. Potřebný materiál je dnes dobře dostupný, bez problémů lze opatřit jemné i silnější dráty v široké škále kvalit i barev.

rok vydání: 2006
Lubomír Dunaj – Drátování

V úvodu knihy autor seznamuje s historií drátenictví a jeho renesancí v současnosti. Uvádí přehled materiálů, nářadí a pomůcek, potřebných pro drátování. Rozsáhlá kapitola se zabývá jednotlivými drátenickými prvky a technikami, jejich zhotovováním a použitím. Informuje také o způsobech péče o materiál i hotové výrobky. Podstatnou část publikace tvoří 23 projektů drátovaných objektů s podrobným vysvětlením jejich výroby krok za krokem. Kniha je bohatě ilustrovaná, což znázorňuje výklad.

rok vydání: 2008
Hátlerová Karla – Drátované šperky II

Tato kniha se zaměřuje na méně tradiční způsoby výroby šperků. Její snahou je dodat všem odvahu k vytváření nejen drátovaných, ale i tepaných, žíhaných a letovaných šperků a to vše v domácích podmínkách s běžně dostupnými materiály a pomůckami. Všem, kdo se zajímají nejen o tvoření, ale i o esoteriku, udělá kniha radost hned dvakrát. Obsahuje totiž i charakteristiky slunečních znamení, rozdělení polodrahokamů podle zvěrokruhu a jejich vliv na člověka a také popisy k výrobě šperků pro jednotlivá znamení.
Hátlerová Karla – Drátované šperky III

Tato kniha je opravdu originální. Obsahuje totiž nejen konkrétní návody k výrobě krásných náhrdelníků, náušnic, prstenů či broží, ale najdete v ní i velmi podrobné popisy výroby jednotlivých drobných částí šperku, bez nichž se při tomto tvoření neobejdete. Všechny popisy jsou zobrazeny a popsány krok za krokem. Správný postup výroby každé části šperku vám zaručí precizní zpracování a tím dokonalý výsledek. Kniha vám také představí jednotlivé materiály a pomůcky, které jsou k práci nezbytné. Podrobné návody k drátování komponentů i k výrobě konkrétních šperků a navíc mnoho inspirací k použití netradičních materiálů, dělají z této knihy jedinečně ucelenou publikaci, která vás techniku jemného šperkového drátování opravdu dokonale naučí.

počet stran: 112

rok vydání: 2010
Eva Plachá – Dárky z drátků (drátování nejen pro děti)

Na čtiřiceti plnobarevných stranách se dozvíte jak vyrobit kouzelné dárky pro sebe i své blízké. V knize najdete nápady pro všechna roční období.

věková kategorie: od 6 let

typ vazby: pevná

rok vydání: 2006
Alena Samohýlová, Alena Vondrušková – Drátované drobnosti

Až si prohlédnete obrázky v této knížce, budou se vám možná zdát drátované předměty složité. Ale začtete-li se do popisů jejich zhotovení, zjistíte, že i ten nejsložitější ornament je vytvořen z jednoho jediného drátu. Seznámíte-li se s několika základními technickými prvky, zvládnete snadno všechna ta krásná zvířátka, nápadité dekorace nebo odrátované hrnky bez problému. Pak už budete potřebovat jen trochu zručnosti a trpělivosti, dokud vás nepoddajný drát nezačne poslouchat.

počet stran: 48

rok vydání: 2004
Monika Jankůj – Drátovaný rok

Zhotovte si krásné, praktické i umělecké výrobky z drátu s pomocí fotografických návodů a pokynů zkušené autorky, lektorky a členky Cechu českého a moravského uměleckého drátování. Projekty jsou rozděleny podle ročních období, takže si vždy vyrobíte to, co se zrovna hodí – na jaře si můžete odrátovat velikonoční vajíčka, květináč na bylinky či vyrobit okrasná zapichovátka s jarními motivy, v létě udělat košík na mušličky a kamínky z dovolené, párty vidličky a mobilní závěs, krásně cinkající ve větru na terase, na podzim odrátovat láhev na víno, k ní udrátovat nosič a mísu na ovoce, v zimě nachystat ozdobné svíčky s tácem a háčky na přání k Novému roku. Nechybí dobré tipy a šablony.

rok vydání: srpen 2007
Ivona Šuchmannová – Vánoční ozdoby z drátků a korálků

Knížka přehledně a názorně popisuje postup výroby vánočních ozdob z drátků a korálků od nejjednodušších po náročnější. Najdete v ní ploché i prostorové ozdoby – vločky, hvězdičky, odrátované kouličky a zvonky, ale také vánoční řetězy a další vánoční dekorace jako svícen, andílek, rybičky a další. Díky přehledným a srozumitelným návodům si na své přijdou úplní začátečníci, ale i pokročilí zájemci o tuto originální vánoční výzdobu. Autorkou publikace je zkušená drátenice, mistr Cechu česko-moravských uměleckých dráteníků.

rok vydání: 2008
Alena Vondrušková, Alena Samohýlová – Práce z kovu VII. 3. část

Drátenické postupy a technologie, výrobky z drátu, … DVD

Historie, Slovensko, vandrování, dílny, Česká republika, výrobky, současný sortiment, materiál a nářadí, technika, drátování prasklého keramického hrnce, drátování keramického džbánu, miska, košík s uchem, drátovaná kraslice, drátovaný šperk,

rok vydání: 2006
Alena Vondrušková – Drátenictví

Publikace je věnována zajímavé rukodělné výrobě, která si pro svou jednoduchost a originalitu získala v poslední době velikou oblibu u nás i v zahraničí. Poprvé u nás vychází kniha, podávající ucelený pohled na dějiny a život slovenských dráteníků, doplněný o podrobný výklad techniky. Zároveň nabízí řadu názorných návodů na výrobu, připravených předními odborníky pro každého, kdo si chce drátování vyzkoušet.

rok vydání: 2006
Historie a současnost drátenictví (sborník příspěvků z odborného semináře Jílové u Prahy 2002)

Sborník shrnuje příspěvky z odborného semináře, konaného v rámci IV. celostátního setkání dráteníků:

PhDr. Marián Mrva: Drotárstvo a vznik drotárskej sbierky v múzeu v Žilině
Mgr. Katarína Hallonová: Slovenské drotárstvo v súčasnosti
Ing. Alena Samohýlová: Proměny drátenictví v technice a materiálu
Mgr. Markéta Nešporová: Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
Bohuslava Dostálová: Jak jílovské muzeum k dráteníkům přišlo

Kromě toho uvádí základní informace o Cechu česko-moravských uměleckých dráteníků včetně aktuálního seznamu členů. Sborník byl vydán pro interní potřebu cechu v omezeném množství.

DRÁTY
Základním materiálem, který budeme k práci potřebovat, je samozřejmě drát. Dráty se vyrábí z rozličných surovin, liší se svými vlastnostmi jako například pevností, pružností, barvou, průměrem… Zvolená síla drátu vždy souvisí s účelem, k němuž je použit. Silný drát na kostry a konstrukce, středně silný drát na výplety či oplétání a slabý drát na drobné výrobky anebo jako vázací či spojovací materiál.

Pro výrobu dekorativních předmětů se hojně používají měděné dráty. Měď má typickou načervenalou barvu, je těžká, ale měkká, tudíž se dobře tvaruje.

Dráty vyrobené z mosazi jsou zbarveny do žluta, jsou poměrně tvrdé, a proto se pro běžné zpracování využívá jen v tom nejtenčím provedení.

Včelařský drát vzhledem trochu připomíná stříbrný drát, je cenově dostupný a lze jej poměrně snadno sehnat. Ve srovnání s měděnými dráty je méně ohebný, ale při troše praxe a cviku se s ním dobře pracuje. Díky vyšší pevnosti výrobky dobře drží tvar. Včelařský drát se vyrábí pouze slabší, v síle 0,35 – 0,4 mm.

Ocelové dráty se pro drátování používají jen málo, protože jsou velmi tvrdé a pružné. Výjimkou je zubařský drát, který je mnohem tvrdší než-li drát včelařský, je kvalitní a se stálým leskem. Využívá se zejména pro šperkařskou tvorbu. Je vyroben z ušlechtilé oceli tloušťky od 0,2 mm do 1 mm v provedení měkčím (vhodné pro složité tvarování) anebo tvrdším (na závěsy šperků).

POMŮCKY
Na štípání drátu jsou potřebné ostré štípací kleště boční. Pro tvarování oček a ohýbání drátu jsou vhodné kleště s kulatými čelistmi.

K vyrovnání vytvarovaných koster se hodí kladívko. Ideální volbou je kladívko s plastovými konci, kterým zabráníme snadnému poškození lakovaného drátu. Kovadlinka slouží k naklepávání některých druhů polotovarů. Pomocí naklepání se polotovar vyrovná, snáz se s ním pracuje a výsledný výrobek je vzhledově hezčí. Jako kovadlinu lze použít jakýkoliv kousek kovu s hladkým povrchem, nouzově také tvrdší dřevo.

KORÁLKY
K ozdobení drátovaných výtvorů můžeme použít korálky.

V současné době se na trhu vyskytuje nepřeberné množství různých druhů korálků. Liší se především materiálem, ze kterého jsou vyrobeny dále pak tvarem, velikostí a barvou.

Vhodné jsou například korálky ROKAJL

nebo skleněné tyčky různých barev a délky.

Záleží jen na Vás, které korálky na ozdobení použijete. Fantazii se meze nekladou.

Skutečné počátky drátenictví na Slovensku jsou nejasné, především proto, že se o životě chudých vesnic na severním Slovensku v období feudalismu dochovalo minimum věrohodných pramenů. V každém případě vyrostlo z nuzných životních podmínek obyvatel podhorských a horských oblastí, kdy si lidé kromě zemědělství přivydělávali nejrůznějšími pracemi – povoznictvím, tkaním, zpracováním dřeva a také drátenictvím.

Podle legendy bylo drátenictví trestem za to, že vesničané z obce Vel´ké Rovné zradili na počátku 18. století slavného slovanského zbojníka Juru Jánošíka. Ten je proklel slovy: „Vezměte si drát a kleště a toulejte se světem, protože si nic lepšího nezasloužíte!“ Jeho slova se splnila, obec Vel´ké Rovné se později stala jedním z nejznámnějším středisek slovanského drátenictví. V jedné věci se ale Jánošík zmýlil. I když nebylo drátenictví lehkým způsobem obživy, stalo se pro chudý kraj požehnáním, nikoliv kletbou. Během let se rozšířilo tak, že živilo tisíce slovenských rodin.

Rozvoj drátenictví byl podmíněn důležitým faktorem, jímž byla snadná dostupnost materiálu a technická nenáročnost výroby. Pracovními pomůckami byly běžné nástroje užívané v každém hospodářství k opravám zemědělského nářadí, ke stavbě domu apod. Drátenická technika byla ve své podstatě jednoduchá a nevyžadovala speciální znalosti a praxi, stačila průměrná zručnost.

Tradiční produkce slovenských dráteníků měla silnou návaznost na hrnčířskou výrobu. Od středověku patřily hrnčířské výrobky k základnímu vybavení venkovských kuchyní i zemědělských hospodářství, sloužily k vaření, stolování, pití, k ukládání zásob a surovin. V případě poškození keramických nádob bylo pro venkovskou společnost levnější její opravení než-li zakoupení nového kusu. Dráteník prasklé hrnce, džbány, mísy, zásobnice a další nádoby opletl drátěnými oky tak, že se mohly dále používat, anebo preventivně zpevnil i zcela nové. Později, ve druhé polovině 19. století, opravovali dráteníci i plechové a smaltované nádobí. Kromě drátu používali i plech, jímž utěsňovali díry, někdy měnili celá dna či ucha. Z drátu a z plechu začali vyrábět také jednoduché předměty pro domácnost a hospodářství – nástroje na čištění dýmek, podložky pod hrnce a žehličky, pasti na myši, košíky, věšáky, struhadla, pekáče, formičky na vykrajování pečiva apod.

Největšího rozkvětu dosáhlo slovenské drátenictví na přelomu 19. a 20. století. V té době mělo ovšem již několik forem, sice vycházelo ze stejné technologie práce, ale obchodně a organizačně byly zcela odlišné. Vedle tradičního způsobu výroby, založeného na domácí práci, již rodina včetně dětí vykonávala celoročně (především oplétání hliněných nádob pro moravské hrnčíře), a vedle pochůzkové formy, zaměřené na opravy poškozeného hliněného nádobí, ale i skla a porcelánu, stejně tak na další drobné opravy a výrobky, vytvořila se ještě třetí forma, založená na nové kapitalistické organizaci práce. Ve Spojených státech, Rusku, Rakousku i jinde vznikaly drátenické dílny, které vlastnili Slováci a kam zvali za prací své sousedy z vesnic, odkud pocházeli.

Všechny tři formy drátenictví začaly zanikat po skončení první světové války v důsledku rozvoje průmyslové výroby, jež zaplavila trh levným zbožím. Relativně drahé opravy se již nevyplatily. Zanikaly i četné drátenické dílny v zahraničí. Nicméně drátenictví jako technologie existovalo v omezené míře i nadále, nejpve jako tradiční řemeslo, později jako řemeslo umělecké. V této podobě žije slovanské drátenictví dodnes.

Drát provází lidstvo od pravěku především pro své univerzální použití. Malé měděné, bronzové a výjimečně i stříbrné a zlaté drátky se zhotovovaly již v době bronzové.

Drát byl zpočátku, jako ostatně vše, co se z kovu vyrábělo, velice drahý, a proto sloužil především ke zhotovování náročných dekoračních předmětů, určených pro nejbohatší členy společnosti. V pravěku se užíval zejména ke zhotovování šperků (jehlic, spon, náramků) a rozmanitých ozdob. Drát sloužil také při výrobě zbraní a zbroje, vtepával se do podkladového kovu a zdobily se jím například prsní štíty, přilby nebo jílce krátkých mečů a dýk. Nejstarší dráty se zhotovovaly roztepáváním prutu za horka kladivem na kovadlině.

V antickém světě, především ve starověkém Římě, se železný drát uplatnil i u některých výrobků pro běžné užívání a také jako konstrukční součást staveb.

Již v pravěku se drát užíval také k opravám nádob. Technika spočívala v tom, že se na protilehlých stranách praskliny vyvrtaly dírky, jimi se provlékl drát a pevně se stáhl.

Ve středověku se ve větší míře dostal železný drát do městského a venkovského prostředí jako materiál pro běžnou hospodářskou výrobu (zhotovování jednoduchých domácích pomůcek či zemědělského nářadí). Záhy začali lidé na venkově užívat drát i k výrobě předmětů, které nabízeli na prodej.